11.1 Základní programování

Basic Programming

Typický CNC program má (3) části:

1) Příprava: Tato část programu vybírá ofsety obrobků a nástrojové korekce, vybírá řezný nástroj, zapíná chladicí kapalinu, nastavuje rychlost vřetena a vybírá pro pohyb osy absolutní nebo přírůstkové polohování.

2) Řezání: Tato část programu definuje dráhu nástroje a rychlost posuvu pro operaci řezání (frézování).

3) Dokončení: Tato část programu posunuje vřeteno z dráhy, vypíná vřeteno, vypíná chladicí kapalinu a posunuje stůl do polohy, v níž lze obrobek vyložit a prohlédnout.

To je základní program, který provádí v materiálu řez hluboký 0.100" (2,54 mm) s nástrojem 1 podél přímé linie od X=0,0, Y=0,0 do X=4,0, Y=4,0.

POZNÁMKA? Programový blok může obsahovat více než jeden kód G, protože kódy G jsou z různých skupin. Do programového bloku nemůžete umístit dva kódy G ze stejné skupiny. Pamatujte také, že je povolen pouze jeden kód M pro každý programový blok.

%
O40001 (Základní program) ;
(G54 X0 Y0 je pravý horní roh obrobku);
(Z0 je na vrchu dílu);
(T1 je čelní fréza 1/2 palce);
(ZAČÁTEK PŘÍPRAVNÝCH BLOKŮ);
T1 M06 (výběr nástroje 1);
G00 G90 G17 G40 G49 G54 ( bezpečné spuštění)nbsp;
X0 Y0 (rychloposuv do 1. polohy);
S1000 M03 (vřeteno, ve směru hodin);
G43 H01 Z0.1 (nástrojová korekce 1 zap.);
M08 (Chladicí kapalina zapnutá);
(ZAČÁTEK ŘEZNÝCH BLOKŮ);
G01 F20. Z-0.1 (posuv do hloubky řezu) ;
X-4. Y-4. (lineární pohyb) ;
(ZAČÍT BLOKOVAT DOKONČENÍ) ;
G00 Z0.1 M09 (rychlé odtažení, vypnutí chlazení);
G53 G49 Z0 M05 (Z do výchozí polohy, vřeteno vyp.) ;
G53 Y0 (výchozí poloha Y) ;
M30 (Konec programu) ;
%

Preparation

V ukázkovém programu O40001 jsou tyto bloky s kódy:

Blok s kódem přípravy Popis
% Označuje začátek programu napsaný v textovém editoru.
O40001 (Základní program) ; O40001 je název programu. Konvence pro pojmenování programů vyžaduje formát Onnnnn: Písmeno „O“ nebo „o“ je následováno 5místným číslem.
(G54 X0 je ve středu otáčení) ; Komentář:
(Z0 je na čele dílu) ; Komentář:
(T1 je zadní čelo řezného nástroje) ; Komentář:
T101 (výběr nástroje a ofsetu 1) ; T101 vybírá nástroj, ofset 1 a příkazy pro změnu nástroje na Nástroj 1.
G00 G18 G20 G40 G80 G99 (bezpečné spuštění) ;

Na tento řádek se odkazuje jako na řádek bezpečného spuštění. Je dobrým zvykem při obrábění použít tento blok kódu po každé změně nástroje. G00 definuje pohyb osy, který po něm následuje, jako pohyb provedený rychloposuvem. G18 definuje rovinu řezu jako rovinu XZ. G20 určuje, že polohování souřadnic bude v palcích. G40 ruší kompenzaci nože. G80 ruší všechny opakovací cykly. G99 uvádí stroj do režimu Posuv za otáčku.
G50 S1000 (omezení otáček vřetena na 1000 RPM) ; G50 omezuje otáčky vřetena na max. 1000 RPM. S1000 je adresa otáček vřetena. Přijímá kód adresy Snnnn, kde nnnn jsou požadované otáčky vřetena (RPM).
G97 S500 M03 (CSS vyp., vřeteno zap., CW) ;

G97 ruší CSS (konstantní povrchovou rychlost) a mění hodnotu S na přímé otáčky 500/min. S500 je adresa otáček vřetena. Přijímá kód adresy Snnnn, kde nnnn jsou požadované otáčky vřetena (RPM). M03 zapíná vřeteno.

Poznámka: U soustruhů vybavených převodovkou nebude řízení za vás vybírat vysoký nebo nízký převodový stupeň. Na řádku musíte před kódem M41 použít M42 Nízký převodový stupeň, nebo Vysoký převodový stupeň. Více informací o kódech M pro potlačení volby převodu viz stránku M41 / M42 potlačení pomalého / rychlého převodu.
G00 G54 X2.1 Z0.1 (rychloposuvem do 1. polohy) ; G00 definuje pohyb osy, který po něm následuje, jako pohyb provedený rychloposuvem. G54 definuje souřadnicový systém, který se má vystředit do pracovního ofsetu uloženého v G54 v zobrazení Ofset. X2.0 vydává povel ose X na X = 2.0. Z0.1 posílá osu Z na Z = 0.1. 
M08 (Chladicí kapalina zapnutá); M08 zapíná chlazení. 
G96 S200 (CSS zapnuto) ; G96 zapíná CSS. S200 stanoví řeznou rychlost, 200 ipm, která bude použita společně s okamžitým průměrem pro výpočet správných otáček.

Cutting

V ukázkovém programu O40001 jsou bloky s kódy pro obrábění:

Blok s kódem obrábění Popis
G01 Z-0.1 F.01 (lineární posuv) ; G01 definuje, že následné pohyby os musejí být v přímé linii. Z-0.1 posílá osu Z na Z = -0.1. G01 vyžaduje adresní kód Fnnn.nnnn. F.01 specifikuje rychlost pro pohyb na .0100" (.254 mm)/ot.
X-0.02 (lineární posuv) ; X-0.02 posílá os X na X = -0.02.

Completion

Blok s ukončovacím kódem Popis
G00 Z0.1 M09 (rychlé odtažení, vypnutí chlazení); G00 přikazuje, aby pohyb osy byl dokončen v režimu rychloposuvu. Z0.1 Posílá osu Z na Z = 0,1. M09 přikazuje vypnutí chlazení kapalinou.
G97 S500 (CSS vyp.) ; G97 ruší CSS (konstantní povrchovou rychlost) a mění hodnotu S na přímé otáčky 500/min. U strojů s převodovkou ovladač automaticky volí rychlý nebo pomalý stupeň podle přikázané rychlosti otáčení vřetena. S500 je adresa otáček vřetena. Přijímá kód adresy Snnnn, kde nnnn jsou požadované otáčky vřetena (RPM).
G53 X0 (X do výchozí polohy) ; G53 definuje následné pohyby os tak, aby odpovídaly souřadnicovému systému stroje. X0 přikazuje pohyb osy X do X = 0.0 (výchozí poloha X).
G53 Z0 M05 (Z do výchozí polohy, vřeteno vyp.) ; G53 definuje následné pohyby os tak, aby odpovídaly souřadnicovému systému stroje. Z0 přikazuje pohyb osy Z do Z = 0.0 (Z do výchozí polohy). M05 vypíná vřeteno.
M30 (Konec programu) ; M30 zakončuje program a přesouvá kurzor na ovladači na začátek programu.
% Označuje konec programu napsaného v textovém editoru.

11.2 Absolutní/přírůstková poloha

Absolute vs. Incremental Positioning (XYZ vs. UVW)

Absolutní polohování (XYZ) a přírůstkové polohování (UVW) určují, jak má řízení interpretovat příkazy pro pohyb os. Když přikazujete pohyb osy pomocí , nebo , osy se přesunou k této poloze, kterou řízení určí ve vztahu k počátku momentálně používaného systému souřadnic. Když přikazujete pohyb osy pomocí U(X), V(Y) nebo W(Z), osy se přesunou k této poloze, kterou řízení určí ve vztahu k aktuální poloze. Ve většině situací je účelné absolutní programování. Přírůstkové programování je účinnější u řezů, které se opakují a mají stejné rozteče.

11.3 Volání ofsetů nástroje/obrobku

Tool Offsets

Funkce nástrojů:

Kód Tnnoo se používá k volbě příštího nástroje (nn) a osetu (oo).

Souřadnicový systém FANUC:

Kódy T mají formát Txxyy, kde xx určuje číslo nástroje od 1 k maximálnímu počtu stanic na hlavě a yy určuje indexy geometrie nástroje a opotřebení nástroje od 1 do 50. Hodnoty geometrie nástroje X a Z se přidávají k pracovním ofsetům. Jestliže je použito vyrovnání hrotu nástroje, údaj yy určuje indexy geometrie pro poloměr, kužel a hrot. Jestliže yy = 00, není použita žádná geometrie nástroje ani opotřebení.

Nástrojové korekce použité FANUC:

Nastavením záporného opotřebení nástroje v ofsetech opotřebení nástroje se nástroj posune dále v záporném směru osy. Tudíž při soustružení vnějšího průměru a při čelním soustružení bude mít nastavení záporného ofsetu v ose X za následek menší průměr obrobku a nastavení záporné hodnoty v ose Z způsobí větší úběr materiálu z čela obrobku.

Poznámka: Před výměnou nástroje se nevyžaduje žádný pohyb X ani Z, a bylo by ve většině případů plýtváním časem, kdyby se X a Z vracely do výchozí polohy. Musíte ale polohovat X nebo Z na bezpečné místo ještě před změnou nástroje, abyste zabránili kolizi mezi nástroji a upínacími prvky nebo obrobkem.

Nízký tlak vzduchu nebo jeho nedostatečné množství sníží tlak vyvíjený na upínací/uvolňovací píst revolverové hlavy a zpomalí indexaci revolverové hlavy nebo se revolverová hlava neuvolní.

založení nebo výměnu nástrojů:

1.) Stiskněte [POWER UP/RESTART] nebo [ZERO RETURN] a poté [ALL]. Ovladač posune nástrojovou hlavu do normální polohy.

2. Stiskněte [MDI/DNC] pro přepnutí do režimu MDI.

3. Stiskněte tlačítko[TURRET FWD]nebo[TURRET REV]. Stroj indexuje hlavu k poloze příštího nástroje. Ukazuje aktuální nástroj v okně Active Tool (Aktivní nástroj) vpravo dole na displeji.

4. Stiskněte [CURRENT COMMANDS]. Ukazuje aktuální nástroj v okně Active Tool (Aktivní nástroj) vpravo nahoře na obrazovce.

11.4 Korekce hrotu nástroje

Tool Nose Compensation - Programming

Tool Nose Compensation (TNC) je funkce, která dovoluje uživateli seřídit naprogramovanou trasu nástroje pro různé rozměry nástroje nebo pro normální opotřebení nástroje. Při TNC. Vám stačí jen vložit údaje o minimálních ofsetech při spuštění programu. Nepotřebujete žádné doplňkové programování.

Vyrovnání špičky nástroje se používá, když se mění poloměr nástroje a opotřebení nástroje je třeba vzít v úvahu u zakřivených nebo kuželovitých řezů. Všeobecně nemusí být vyrovnání špičky nástroje použito, když programované řezy probíhají výhradně podél os X a Z. U kuželového a kruhového řezání se může vyskytnout podsoustružení nebo nadsoustružení, protože se mění poloměr zaoblení špičky nástroje. V tomto stádiu předpokládejte, že okamžitě po nastavení je C1 poloměr nástroje, který provádí řez v naprogramované dráze nástroje. Když se nástroj opotřebí na C2, obsluha by mohla seřídit ofset geometrie nástroje, aby byla dodržena délka a průměr obrobku. Jestliže to bylo provedeno, měl by se objevit menší rádius. Jestliže je použito vyrovnání špičky nástroje, dosáhne se správného řezu. Ovladač automaticky seřídí naprogramovanou dráhu založenou na ofsetu pro poloměr zaoblení špičky nástroje, tak jak je nastavena v ovladači. Řízení změní nebo vytvoří kód pro obrábění správné řádné geometrie obrobku.

Dráha řezu s kompenzací hrotu nástroje:

[1]Dráha nástroje:

[2] Pořezání po opotřebení

[3] Požadovaný řez.

Dráha řezu s kompenzací hrotu nástroje:

[1] Kompenzovaná dráha nástroje

[2] Požadovaný řez a naprogramovaná dráha nástroje.

Poznámka: Druhá naprogramovaná dráha se shoduje s konečnými rozměry obrobku. Přestože obrobky nemusejí být programovány s použitím kompenzace hrotu nástroje, je to upřednostňovaná metoda, protože dovoluje lépe zjistit a řešit potíže s programem.

11.5 Podprogramy

Subprograms

Podprogramy:

  • Jsou obvykle série příkazů, které se v programu několikrát opakují.
  • Jsou napsány v samostatném programu, místo aby se příkazy vícekrát opakovaly v hlavním programu.
  • Volají se z hlavního programu pomocí kódů M97 nebo M98 a kódu P.
  • Mohou obsahovat L pro počet opakování. Podprogram se může L krát opakovat, než bude hlavní program pokračovat dalším blokem.

Když použijete M97:

  • Kód P (nnnnn) je stejný jako číslo bloku (Nnnnnn) místního podprogramu.
  • Podprogram musí být uvnitř hlavního programu.

Když použijete M98:

  • Kód P (nnnnn) je stejný jako číslo podprogramu (Onnnnn).
  • Pokud podprogram není v paměti, musí být název souboru . Název souboru musí obsahovat O, vodicí nuly a , aby mohl stroj nalézt podprogram.
  • Podprogram musí být uložený v aktivním adresáři nebo v umístění zadaném v nastavení 251/252. Další informace o oblasti vyhledávání podprogramů najdete na straně 5.

Nejčastější použití podprogramů představují opakovací cykly. Například byste mohli vložit polohy X a Y pro sérii děr do samostatného programu. Pak byste tento program volali jako podprogram z opakovacího cyklu. Místo psaní umístění zvlášť pro každý nástroj je napíšete jen jednou pro libovolný počet nástrojů.

Setting Up Search Locations

Při volání podprogramu určitým programem ho řízení hledá v aktivním adresáři. Když řízení podprogram nenajde, určí další oblast vyhledávání z nastavení 251 a 252. Další informace najdete v části věnované těmto nastavením.

Vytvoření seznamu oblastí vyhledávání pomocí nastavení 252:

  1. Ve Správci zařízení (LIST PROGRAM) vyberte adresář, který chcete přidat do seznamu.
  2. Stiskněte[F3]
  3. Označte v nabídce možnost NASTAVENÍ 252 a stiskněte položku ENTER.

    Řízení přidá aktuální adresář do seznamu oblastí vyhledávání v nastavení 252.

Výsledek: 

Seznam oblastí vyhledávání lze zjistit z hodnot nastavení 252 na stránce Nastavení.

Local Subprogram (M97)

Tento kód vyvolává podprogram odkazovaný číslem řádku (N) v rámci téhož programu. Je vyžadován kód Pnn, který musí souhlasit s číslem řádku v tomtéž programu. To je užitečné pro podprogramy uvnitř programu a není třeba samostatný program. Podprogram musí končit M99. Kód Lnn v bloku M97 bude opakovat volání podprogramu nnkrát.

%
O69701 (M97 Volání lokálního podprogramu) ;
M97 P1000 L2 (L2 dvakrát poběží řádek N1000);
M30
N1000 G00 G55 X0 Z0 (řádek N, který bude spuštěn po spuštění M97 P1000) ;
S500 M03 ;
G00 Z-.5 ;
G01 X.5 F100. ;
G03 ZI-.5;
G01 X0 ;
Z1. F50. ;
G28 U0 ;
G28 W0 ;
M99
%

External Subprogram (M98)

P – Číslo spouštěného podprogramu
L – Opakuje volání podprogramu (1–99)krát.
(<PATH>) – Cesta k adresáři s podprogramem

Příkaz M98 slouží k volání podprogramu ve formátu M98 Pnnnn, kde Pnnnn je číslo volaného programu, nebo M98 (/Onnnnn), kde je cesta k zařízení s podprogramem.

Podprogram musí obsahovat příkaz M99 pro návrat k hlavnímu programu. Do bloku M98 můžete vložit počet Lnn, aby byl podprogram volán nn krát, než bude program pokračovat dalším blokem.

Když v programu voláte podprogram M98, řízení hledá podprogram v adresáři hlavního programu. Pokud řízení nenajde podprogram, hledá v umístění zadaném pomocí nastavení 251. Když řízení podprogram nenajde, spustí alarm.

Příklad příkazu M98:
Podprogram je oddělený program (O00100) od hlavního programu (O00002).

%
O00002 (VOLÁNÍ ČÍSLA PROGRAMU);
M98 P100 L4 (VOLÁ O00100 POD 4KRÁT);
M30
%
%
O00100 (Podprogram) ;
M00
M99 (NÁVRAT DO HLAVNÍHO PROGRAMU);
%

%
O00002 (CESTA VOLÁNÍ);
M98 (USB0/O00001.nc) L4 (VOLÁ O00100 POD 4x) ;
M30
%
%
O00100 (Podprogram) ;
M00
M99 (NÁVRAT DO HLAVNÍHO PROGRAMU);
%

Zpětná vazba